Nový rozpočet pro malotřídní školy – zase nic nového…
Jsem ředitelem integrované vesnické školy, která spojuje mateřskou se základní školou. Školy jsou financovány normativní metodou, která je financuje podle počtu žáků. Loňský rok jsme v mateřské škole nedosahovali zákonem stanovené minimum žáků, v takovém případě tedy platilo ustanovení školského zákona, že obec povolí škole výjimku z počtu žáků pod podmínkou, že škole dofinancuje chybějící finanční prostředky. Článek jsem psal zde. Letošní rozpočet opět ničím nepřekvapil, normativní metoda, která ještě tento rok dobíhá, nám připravila rozpočet nepokrývající ani prostředky na základní platy zaměstnancům. Proč tedy letos, když splňujeme zákonné minima žáků, nám opět byly přiděleny prostředky , které nestačí ani na pokrytí tarifních platů a chybí 130 tisíc?
Proč stále musíme řešit finanční problémy, které odvádějí od předmětu naší činnosti, vzdělávání a výchovy dětí? Ekonomiku své školy přece nemůžeme nijak ovlivnit, jsme příspěvková organizace financovaná státními dotacemi, v obci s několika sty obyvateli těžko můžeme najít další děti pro posílení rozpočtu, výchovně-vzdělávací činnost jsme již tak rozšířili na pět ročníků a začali jsme také přijímat do školky dvouleté děti. Vše je málo. Co však můžeme udělat více? Proč na malé školy všichni nazírají s despektem? Že jsme vesnická škola, učíme ve spojených ročnících, že děti méně naučíme? Za 15 let mé praxe na málotřídní škole inspekce nezjistila žádnou chybu v pedagogickém procesu , vždy jsme měli nadprůměrné výsledky a inspekce odcházela spokojená s pozitivní atmosférou panující ve výuce. Naši školáci se po odchodu z naší školy dobře zapojují do výuky v jiných školách, někteří naši absolventi zvládnou studium střední školy. I další výhody malotřídek jsou přece zřejmé , výuka v malém kolektivu umožňuje s dětmi pracovat individuálně, děti ze školky přecházejí do prostředí, které dobře znají a nemají tak problémy s adaptací na 1. třídu, dávno předtím než k nám doklopýtala školská reforma se svými ničím neříkajícími pojmy jako integrace, klíčové kompetence, průřezová témata, jsme tyto požadavky rozvíjeli ve společném vzdělávání, dělali projekty, skupinové vyučování i s dětmi prováděli sebehodnocení.
A proč se stále držím na škole, která bojuje o přežití a vlastně nemá perspektivu? Práce mě plně uspokojuje, také pozice vesnického učitele mi vyhovuje, práce na malotřídní škole je nabíjející a tvůrčí a těší mě i skutečnost, že moje osoba přispívá k situaci, že škola stále funguje a ekonomicky přežívá. Na které jiné škole bych mohl sledovat, jak k nám do školy přichází dítě, které ještě téměř neumí mluvit a odchází socializovaný školák, který dovede číst, zná násobilku a vyjmenovaná slova? Na které jiné škole bych se mohl takovým způsobem podílet na výchově, vzdělávání a růstu mladého člověka? Na které jiné škole bych mohl děti učit hrát na zobcovou flétnu a skládat s nimi písničky, na besídkách vymýšlet vlastní scénky? Také spolupráce se zřizovatelem je bezproblémová, obec se snaží svou školu podporovat, ale podílet se kromě úhrady provozu školy také na financování platů zaměstnanců je pro obec finančně náročné. Na vesnicích se nyní zavírají obchody s potravinami a také hospody, jakmile se zruší ještě školy, život na vesnici se dále zhorší. Škola přece neslouží jenom jako středisko vzdělávání , ale do jisté míry také společenského života, vždyť rodiče se spolu scházejí - nejenom ve škole , ale také na návštěvě našich besídek nebo kulturních vystoupení . V naší době tohle zřejmě ani tohle není potřebné – stačí si pustit televizi, pokud možno nekonečný seriál …
Normativní metoda se má v budoucnu změnit a nově se školy budou financovat podle počtu odučených hodin. My z malotřídních škol jsme však nadále skeptičtí, po letech neustálých a klopotných změn v legislativě školství, novelách novel a vyhlášek, které neustále vnášejí nejistotu do naši práce, se ani není čemu divit..
Martin Vlasák
Ukrajinské děti v naší škole, jak se postupně zbavuji pachuti...
Když jsem minulý týden zveřejňoval svůj článek o potížích začleňování ukrajinských dětí do vesnické malotřídky, chtěl jsem, aby byl především jednoduchý a zaujmul. Nyní bych chtěl téma trochu rozvést.
Martin Vlasák
Ukrajinské děti jsou z naší školy pryč, zůstala jenom pachuť...
Když jsme v červnu minulého roku do školy přijímali děti ukrajinských uprchlíků, museli jsme udělat spoustu změn a organizačních opatření, nyní už jsou tyto děti pryč. Co to škole přineslo?
Martin Vlasák
Stanovisko ministerstva školství k zadávání domácích úkolů - je správné?
Ministerstvo školství vydalo své stanovisko k zadávání domácích úkolů a vyvrací tak pochybnosti v této problematice. Jak tento počin hodnotím jako dlouholetý učitel?
Martin Vlasák
Magoři v Trstěnicích
Básník a disident Ivan Jirous byl znám svým nevhodným, někdy až obscénním chováním. Jednou dorazil také na Chebsko do obce Trstěnice. Choval se tady překvapivě velmi kultivovaně, a přesto narazil...
Martin Vlasák
Nepříliš hyperkorektní Rom (anebo raději Cikán?)
Dlouho jsme se neviděli. Pak přišel jakoby nic, utrousil pár hlášek a jeho návštěva působila v dnešní hyperkorektní době jako závan čerstvého vzduchu. Existují ještě lidé, kteří neztratili zdravý rozum..
Martin Vlasák
Dokonalá proměna kocoura Fanouše
Kočky bývají individualistická stvoření, která se moc nedají vychovat. U našeho kocoura se tyto poučky obrací naruby a nepřestává nás překvapovat svým chováním. Stupeň jeho socializace byl nepředvídatelný a překvapivý...
Martin Vlasák
Děti do hospody nepatří (alespoň ty nevychované)
Reakce na článek Edny Nové Děti a matky jsou taky lidi. Ať tedy rodiče s dětmi klidně restaurace navštěvují, ale ať nám tam neotravují hosty. Rozjívené děti do hospody prostě nepatří!
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: III. Džajpur (Růžové město)
Proč Růžové město vlastně růžové ani moc není, jaký národ Indové nesnášejí a který z presidentů je naopak oblíben. Jaký bůh se tady těší velké přízni a koho zase Indové tolik nemusí. A jak je to v Indii vlastně s učiteli?
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: II. Amber (Nedělejte gula gula)
Všichni mi doporučovali, abych se na návštěvu Indie dobře připravil. Nic jsem tedy nepodcenil, zjišťoval jsem informace, četl knihy, sledoval videa. Přesto byl můj první dojem z této země šok...
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: I. Dillí (V Indii je možné všechno)
Vzpomněl jsem si na slova našeho doktora, který říkal:"Indie? Tak o tom se nedá vyprávět, to se prostě musí zažít!". Čekal jsem tedy od Indie cokoliv, ale i tak jsem byl překvapen...
Martin Vlasák
Svět včerejška (Rakouskouherské pohlednice)
Svět včerejška, název jedné z nejzajímavějších knih Stefana Zweiga jsem dal do názvu svého článku. Nahlédněte se mnou do tohoto zmizelého světa na pohlednicích z let 1910-1918.
Martin Vlasák
Intenzita negativních zpráv v médiích narůstá, je třeba tomu nepodléhat
Samozřejmě, nejde žít izolovaně v jakési mediální bublině bez informací, ale je třeba negativním zprávám čelit a najít si způsob, jak je vstřebávat
Martin Vlasák
Záhadná místa: Betlém u Teplé
Čas od času vyrazím projet se na kole. Pak sednu do hospůdky a unaven jízdou si dám jedno-dvě piva. V létě jsem navštívil klášter Teplá, u blízkého rybníka Betlém si takhle sedím v hospůdce a zaslechnu hovor.
Martin Vlasák
Zrušení domácích úkolů ve jménu boje proti nerovnostem ve školním prostředí?
Iniciativa ke zrušení domácích úkolů vznikla jako všechno podnětné v zahraničí a postupně se dostala i do stojatých vod našeho školství. Chopili jsme se toho opět s velkou vervou.
Martin Vlasák
Pragmatická volba presidenta
Když jsem v druhém kole vybíral svého kandidáta na presidenta, váhal jsem, zda vůbec jít volit. Rozhodl jsem se vcelku rychle podle jednoduchého pravidla..
Martin Vlasák
Dlužníkem České televize snadno a rychle
V pátek jsem jako každé všední ráno přijel do školy. Zkontroloval došlé maily a po přečtení všech zpráv otevřel i datové schránky. Oznámení v nich mi doslova vyrazilo dech...
Martin Vlasák
Jak se žije malotřídkám
Práce na vesnické malotřídce je sice náročná, učíme někdy až pět ročníků v jedné třídě, ale současně také velmi tvůrčí a nabíjející.
Martin Vlasák
Navzdory proklamacím opět další uzavření škol
V článku přináším svůj názor, proč je distanční vzdělávání na 1. stupni základní školy pro děti nevhodné
Martin Vlasák
Zákaz zpěvu ve školách: Hloupé nařízení jako z pohádky
Zakázat zpívat souvisí s omezením svobody. Bezděčně mě napadá Karel Kryl /..byl hrozný tenhle stát, když musel si se dívat, když zakázali psát a zakázali zpívat...Veličenstvo kat/
Martin Vlasák
Volba Karla Gotta jedním z největších Čechů? Nějak to nechápu...
Češi zařadili Karla Gotta mezi největší Čechy. Chápu, že hlasující ovlivnila lítost z jeho nedávného skonu, uznávám i jeho veleúspěšnou kariéru, ale tuto volbu nechápu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1514x
martinvlasak66@seznam.cz
Autor knihy Březí vlk., o muži, který se nebál Němců ani komunistů.