Svět včerejška (Rakouskouherské pohlednice)

Svět včerejška, název jedné z nejzajímavějších knih Stefana Zweiga jsem dal do názvu svého článku. Nahlédněte se mnou do tohoto zmizelého světa na pohlednicích z let 1910-1918.

Do těchto pamětí, nazvaných Svět včerejška, se slavný rakouský spisovatel snažil zachytit všechno podstatné, co ve svém životě poznal.  Dobu Rakouska-Uherska Zweig v knize označil Zlatým věkem jistoty. Dnes zjišťujeme, že není jisté vůbec nic, nejen z tohoto důvodu je svět zobrazený na rakouskouherských fotografiích zajímavý. Prohlížení starých pohlednic vyvolává podobné emoce jako čtení této knihy. Jak totiž napsal spisovatel, rakouskouherský svět je nenávratně ztracený.   

První pohlednice zobrazuje dobový parník na Labi,  pod hradem Střekovem /Schreckenstein/ u Ústí nad Labem. 

Die beiden glorreichen, verbündeten Kaiser.. (dva slavní císaři - spojenci). Na pohlednici je zachycena projížďka rakouskouherského císaře a krále Františka Josefa I. spolu s Vilémem II., německým císařem a pruským králem.  Pohlednice pochází z doby těsně před atentátem na synovce Františka Josefa I. arcivévody Františka Ferdinanda d'Este- červen 1914. Tento atentát se stal vhodnou záminkou pro začátek první světové války v Evropě. 

Náš císař v motlitbě /Unser Kaiser in Gebet/: Pohlednice vlevo zachycuje opět Františka Josefa I. (18. 8. 1830 - 21. 11. 1916) císaře rakouského, krále českého, uherského (korunovace 1867), krále lombardského a benátského, dalmatského, chorvatského a slavonského. Byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků na světě, vládl  celých 68 let. Dožil se také i pravděpodobně nejvyššího věku ze všech habsburských panovníků /86 let/.

„Starej Procházka" Takto císaře posměšně nazývali někteří Češi. Existují dvě verze původu této přezdívky. Podle první legendy  ji císař získal při své návštěvě Prahy v roce 1901 díky popisku na novinové fotografii „Procházka na mostě"(císař slavnostně otevíral dnešní most Legií.) Podle druhé verze historika Otto Urbana je ale přezdívka mnohem starší, získal ji už v sedmdesátých letech 19. století, kdy příjezd císařského průvodu ohlašoval jezdec na koni. Jmenoval se Procházka a lidé volali: „Starej Procházka už jede!" 

Zlatý věk jistoty: "Pokouším-li se najít výstižnou formuli pro dobu před první světovou válkou, v níž jsem vyrůstal, pak doufám, že budu nejpregnantnější, když řeknu: byl to zlatý věk jistoty. Zdálo se, že vše v naší téměř tisícileté rakouské monarchii je založeno pro dlouhé trvání a nejvyšší zárukou této stálosti je sám stát...Každý věděl, kolik vlastní, co mu náleží, co je dovoleno a co je zakázáno. Vše mělo svou normu, svou určitou míru a váhu." ..Stefan Zweig - Svět včerejška

Mlýn v Sokolově /Falkenau a. Eger/, pohlednice z r. 1915.

Dvě další pohlednice se váží k jednomu z nejstarších a nejluxusnějších rekreačních středisek v Chorvatsku Opatija /Abbazia/. Leží na západním pobřeží Kvarnerského zálivu na úpatí horského masivu Učka /1396 m.n.m./. Pohlednice pochází z doby, kdy se na opatijské riviéře začal rozvíjet turistický ruch. Právě v době Rakouska-Uherska sem začínali přijíždět panovníci a další tehdejší celebrity. Překrásná příroda, mírné podnebí, parky, staré rakouské i zcela nové vily, přepychové hotely, pobřežní promenáda a pěkné koupání - to vše přitahuje turisty z Evropy i vzdálených koutů světa ještě dnes. Nahoře je promenáda a koupaliště v Opatiji a druhý pohled dole je na starou rybářskou vesnici Ika.

Hotel Imperial v Karlových Varech leží na vyvýšeném místě, takže je jednou z dobře viditelných dominant města. Byl postaven v roce 1912 a sloužil hlavně bohaté mezinárodní klientele. Po sametové revoluci navázal na svojí předválečnou slávu a opět pravidelně hostí mnoho významných českých i zahraničních osobností. Nabízí komplexní lázeňskou péči i wellness, luxusní ubytování, restaurace a různé možnosti sportovního vyžití. Na pohlednici je zachycen téměř jako novostavba a působí velice majestátním dojmem.

Jezero Erlaufsee u Mariazellu.  Jméno poutního místa Mariazell je složené ze slov Maria /panna Marie/ a zell /poustevna/.  Před více než osmi sty zde postavil benediktínský mnich Magnus sošku Panny Marie, vyřezanou z lipového dřeva, ke své cele (odtud název Mariazell). Pověst o vyslyšených prosbách Panny Marie se rychle rozšířila a již po r. 1200 tu markrabě Jindřich Moravský dal zbudovat první kostel - Mater Gentium Slavorum. Po Slovanech zde nalezli zalíbení i Maďaři (r. 1370 kaple Magna Hungarorum Domina). Pohlednice je z doby, kdy chrám byl již povýšen na baziliku /r. 1907/. Sošce Magna Mater Austriae se později přijel poklonit i papež Jan Pavel II. Dnes je Mariazell nejvýznamnějším mariánským poutním místem v Rakousku a také známým střediskem zimních sportů.

Mariánské Lázně - reprodukce malby Charlese E. Flowera z r. 1910 zobrazuje tehdejší náměstí Franze Josefa, nynější Mírové náměstí.  Uprostřed je Halbmayr-Haus, který nechal v r. 1848 vystavět Josef Halbmayr, hoteliér a starosta města ve třech volebních obdobích.  Budovy vpravo se známým hotelem Klinger, později známé jako Tepelský dům byly v 70. letech demolovány. Nyní je na tomto místě proluka, protože plánovaná výstavba lázeňského domu Arnika se neuskutečnila.  Zbyly po ní jenom nevzhledné betonové základy, které doposud nebyly odstraněny. Také bývalý starosta Halbmayr by se asi velmi podivil, že jeho kdysi tak výstavní dům se nejprve proměnil v ruiny, pak vyhořel a byl zbourán. Dnešní věk opravdu není jako ten rakouskouherský zlatým věkem jistoty. Jedinou jistotou dneška je, že není jisté vůbec nic!

Poznámky: Mariánské Lázně vystřídalo vedení města, odešli piráti a přišla koalice složená kolem vítězného Ano. Změna však nepřišla - z bývalého vedení zůstal místostarosta, pro kterého bylo utvořeno nové uvolněné místo v radě a město se dál nerozvíjí.