Moje potíže s chrápáním - operace
Konečně nadešel termín operace. Předoperační vyšetření dopadla dobře a tak jsem se mohl ve středu 24. 10. 2018 konečně dostavit do nemocnice, kde mi bude zítra dopoledne provedena operace. Sestře jsem předal vyplněné souhlasy k operacím a šel se převléci na pokoj. Změřili mi tlak a můj operatér – samotný pan přednosta si mě prohlédl, aby si připomněl situaci v krku a připravil se tak na zítřejší operaci. Také jsem měl návštěvu u anesteziologa, který si zjistil některé informace týkající se mého zdravotního stavu. Celý den jsem pak měl volno a mohl tak přemýšlet o mé budoucí operaci. Už jsem věděl, co mě bude čekat. Poskytnuté Informace od doktora jsem si vyhledal na internetu. Čekají mě tři chirurgické úkony spojené v jednu operaci, která se provádí v celkové narkóze. Nejprve mi budou odstraněny krční mandle /tonzilektomie/, potom se provede plastika měkkého patra, při které se chirurgicky odstraní čípek a patro se zkrátí a zpevní /UPPP – uvulopalatofaryngoplastika/ a nakonec se provede redukce kořene jazyka /RFITT – radiofrekvenčněindukovanáteroterapie/, která se provádí pomocí „rozpálených“ jehel vpichovaných do jazyka. Takto laicky popsaná operace by tedy měla rozšířit a zpevnit moje dýchací cesty, které způsobovaly mohutné vibrace, a do budoucna zamezit apnoe a chrápání!
Od půlnoci jsem již nemohl nic jíst ani pít. Noc proběhla klidně, byla mi zavedena infuze a ráno jsem dostal na nohy punčochy/proti embolii/ a do zadku tlumící injekci. Ta už mě měla uklidnit a připravit na operaci, ale mě se zdálo, že na mě nepůsobí. Pak už pro mě přijely dvě sestry. Vezly mě i s postelí chodbou, výtahem až k předsálí operačního sálu. Tady už bylo více doktorů nebo sester a všichni se kolem mě točili a něco se vyptávali. Přesunuli mi z mojí postele na operační lůžko a moje vědomí se začalo postupně ztrácet, že mi byla dána narkóza už si nevybavuji vůbec.
Probudil jsem se už v jiné místnosti, můj první pohled byl na sestru /nebo mladou doktorku?/hezkou jako obrázek, která se nade mnou skláněla. „Vy jste jako anděl!“, řekl jsem jí /anebo se mi to jenom zdálo, že jsem řekl/ jak jsem byl ještě obluzen narkózou. Chvíli jsem tu ležel a sestra mlčky sledovala svůj monitor. Pak už si pro mě zase přijely moje dvě známé sestry, rutinně uchopily moje lůžko a odvezly mě na pokoj. A mně začal těžký pooperační boj! Dostal jsem další infuzi s látkou proti bolesti a také bažanta: „Je třeba se vyčurat, pane Vlasák, jinak bysme vás musely cévkovat!“ Zkusil jsem se tedy napít čaje a krk mi ovládla hrozná bolest, něco tekutiny mi i proteklo nosem. Zkoušel jsem i bažanta a nic, vůbec nic. Pod ještě působící narkózou se o mě začala pokoušet deprese. A přesto jsem dál a dál pil, překonával bolest v krku a shromažďoval v těle cenné tekutiny a tak se nakonec se vyhnul hrůzostrašnému cévkování!
Také první noc byla krutá – začaly se mi tvořit hleny, které mi dusily ve spánku a zdálo se, že se budím snad každých pět minut. Asi nemusím zdůrazňovat, že každé vykašlání hlenů bylo spojeno s velkou bolestí v krku. I to jsem však ve zdraví přežil.
Další výzvou bylo jídlo. Druhý den jsem obdržel snídani, sestra se smilovala a odněkud přinesla dětskou výživu. Snědl jsem ji s největším sebezapřením – i ta neškodná kašička vyvolávala v krku intenzivní bolest. Dopoledne si mě prohlédl operující doktor, který konstatoval, že operace proběhla standardně a zdůraznil, že je potřeba pít – denně 2 litry nebo raději více. Asi nejhorším zážitkem byl první oběd – těstoviny s bílou omáčkou a rozmixovaným masem. Zkoušel jsem pozřít alespoň několik soust, ale vážně to nešlo, pálilo to jako čert a několik těstovin se mi vrátilo i nosem.
Třetí den po operaci však už byl trochu lepší, pořád jsem bral léky proti bolesti a nově také proti hlenům a penicilin, protože lůžka po odstraněných mandlích měla silný bakteriální povlak. Snažil jsem se co nejvíc pít, i když to vůbec nebylo jednoduché, pořád to bylo spojeno s bolestí v krku a kuckáním. Některá jídla jsem se také snažil jíst v ústraní /k tomuto účelu posloužila sprcha/ , abych nerušil ostatní svými projevy. Čtvrtý den jsem se už zkusil obejít bez léků proti bolesti, i když v noci jsem zakoušel docela velká muka. Projevy bolesti se však začaly po malých krůčcích snižovat a také jídlo a pití mi šlo konzumovat lépe. Po sedmi dnech pobytu v nemocnici jsem byl propuštěn domů.
PS: Článek píši po sedmi dnech pobytu doma, bolesti opět ustoupily a zvládnu sníst už všechna nedráždivá jídla. Zatím však nelze posoudit, zda vymizely projevy chrápání a apnoe, protože operační rány jsou zatím oteklé. To bude možné konstatovat teprve po šesti týdnech po operaci, až bude krk úplně zdravý.
Martin Vlasák
Ukrajinské děti v naší škole, jak se postupně zbavuji pachuti...
Když jsem minulý týden zveřejňoval svůj článek o potížích začleňování ukrajinských dětí do vesnické malotřídky, chtěl jsem, aby byl především jednoduchý a zaujmul. Nyní bych chtěl téma trochu rozvést.
Martin Vlasák
Ukrajinské děti jsou z naší školy pryč, zůstala jenom pachuť...
Když jsme v červnu minulého roku do školy přijímali děti ukrajinských uprchlíků, museli jsme udělat spoustu změn a organizačních opatření, nyní už jsou tyto děti pryč. Co to škole přineslo?
Martin Vlasák
Stanovisko ministerstva školství k zadávání domácích úkolů - je správné?
Ministerstvo školství vydalo své stanovisko k zadávání domácích úkolů a vyvrací tak pochybnosti v této problematice. Jak tento počin hodnotím jako dlouholetý učitel?
Martin Vlasák
Magoři v Trstěnicích
Básník a disident Ivan Jirous byl znám svým nevhodným, někdy až obscénním chováním. Jednou dorazil také na Chebsko do obce Trstěnice. Choval se tady překvapivě velmi kultivovaně, a přesto narazil...
Martin Vlasák
Nepříliš hyperkorektní Rom (anebo raději Cikán?)
Dlouho jsme se neviděli. Pak přišel jakoby nic, utrousil pár hlášek a jeho návštěva působila v dnešní hyperkorektní době jako závan čerstvého vzduchu. Existují ještě lidé, kteří neztratili zdravý rozum..
Martin Vlasák
Dokonalá proměna kocoura Fanouše
Kočky bývají individualistická stvoření, která se moc nedají vychovat. U našeho kocoura se tyto poučky obrací naruby a nepřestává nás překvapovat svým chováním. Stupeň jeho socializace byl nepředvídatelný a překvapivý...
Martin Vlasák
Děti do hospody nepatří (alespoň ty nevychované)
Reakce na článek Edny Nové Děti a matky jsou taky lidi. Ať tedy rodiče s dětmi klidně restaurace navštěvují, ale ať nám tam neotravují hosty. Rozjívené děti do hospody prostě nepatří!
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: III. Džajpur (Růžové město)
Proč Růžové město vlastně růžové ani moc není, jaký národ Indové nesnášejí a který z presidentů je naopak oblíben. Jaký bůh se tady těší velké přízni a koho zase Indové tolik nemusí. A jak je to v Indii vlastně s učiteli?
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: II. Amber (Nedělejte gula gula)
Všichni mi doporučovali, abych se na návštěvu Indie dobře připravil. Nic jsem tedy nepodcenil, zjišťoval jsem informace, četl knihy, sledoval videa. Přesto byl můj první dojem z této země šok...
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: I. Dillí (V Indii je možné všechno)
Vzpomněl jsem si na slova našeho doktora, který říkal:"Indie? Tak o tom se nedá vyprávět, to se prostě musí zažít!". Čekal jsem tedy od Indie cokoliv, ale i tak jsem byl překvapen...
Martin Vlasák
Svět včerejška (Rakouskouherské pohlednice)
Svět včerejška, název jedné z nejzajímavějších knih Stefana Zweiga jsem dal do názvu svého článku. Nahlédněte se mnou do tohoto zmizelého světa na pohlednicích z let 1910-1918.
Martin Vlasák
Intenzita negativních zpráv v médiích narůstá, je třeba tomu nepodléhat
Samozřejmě, nejde žít izolovaně v jakési mediální bublině bez informací, ale je třeba negativním zprávám čelit a najít si způsob, jak je vstřebávat
Martin Vlasák
Záhadná místa: Betlém u Teplé
Čas od času vyrazím projet se na kole. Pak sednu do hospůdky a unaven jízdou si dám jedno-dvě piva. V létě jsem navštívil klášter Teplá, u blízkého rybníka Betlém si takhle sedím v hospůdce a zaslechnu hovor.
Martin Vlasák
Zrušení domácích úkolů ve jménu boje proti nerovnostem ve školním prostředí?
Iniciativa ke zrušení domácích úkolů vznikla jako všechno podnětné v zahraničí a postupně se dostala i do stojatých vod našeho školství. Chopili jsme se toho opět s velkou vervou.
Martin Vlasák
Pragmatická volba presidenta
Když jsem v druhém kole vybíral svého kandidáta na presidenta, váhal jsem, zda vůbec jít volit. Rozhodl jsem se vcelku rychle podle jednoduchého pravidla..
Martin Vlasák
Dlužníkem České televize snadno a rychle
V pátek jsem jako každé všední ráno přijel do školy. Zkontroloval došlé maily a po přečtení všech zpráv otevřel i datové schránky. Oznámení v nich mi doslova vyrazilo dech...
Martin Vlasák
Jak se žije malotřídkám
Práce na vesnické malotřídce je sice náročná, učíme někdy až pět ročníků v jedné třídě, ale současně také velmi tvůrčí a nabíjející.
Martin Vlasák
Navzdory proklamacím opět další uzavření škol
V článku přináším svůj názor, proč je distanční vzdělávání na 1. stupni základní školy pro děti nevhodné
Martin Vlasák
Zákaz zpěvu ve školách: Hloupé nařízení jako z pohádky
Zakázat zpívat souvisí s omezením svobody. Bezděčně mě napadá Karel Kryl /..byl hrozný tenhle stát, když musel si se dívat, když zakázali psát a zakázali zpívat...Veličenstvo kat/
Martin Vlasák
Volba Karla Gotta jedním z největších Čechů? Nějak to nechápu...
Češi zařadili Karla Gotta mezi největší Čechy. Chápu, že hlasující ovlivnila lítost z jeho nedávného skonu, uznávám i jeho veleúspěšnou kariéru, ale tuto volbu nechápu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1514x
martinvlasak66@seznam.cz
Autor knihy Březí vlk., o muži, který se nebál Němců ani komunistů.