Hrozí zrušení naší školy
Učím na jednotřídní vesnické škole, která spojuje základní a mateřskou školu a je zřizována malou obcí. Školská reforma pro nás znamenala kromě množství zbytečné administrativy také výrazné ztížení financování. Školy jsou financovány normativní metodou podle počtu žáků, což při menším počtu žáků znevýhodňuje naše typy škol. Dotace je z ministerstva školství přidělována již ne přes zrušené okresní úřady, ale prostřednictvím krajských úřadů, ty spravují větší množství škol a neznají tak konkrétní situaci všech škol. Došlo k výraznému odcizení státní správy.
V minulosti jsme opakovaně museli jednat s krajem o dorovnání mzdových prostředků, abychom pokryli rozpočet. Ne, nepíši o nenárokových složkách platů - prostředcích na osobní příplatky, které škola již několik let nepobírá, píši o zákonem stanovených tarifech. Mnohdy ještě v polovině června jsme nevěděli, zda finance na pokrytí platů obdržíme. Loni se situace ještě více zdramatizovala, počet dětí v mateřské škole poklesl pod zákonem stanovené minimum a v takovém případě školský zákon umožňuje zřizovateli povolit výjimku z počtu žáků za předpokladu, že uhradí zvýšené náklady na vzdělávání. Jako by tímto obcím bylo sděleno: "Chcete školu v obci, tak plaťte! ". V praxi to znamená, že náš zřizovatel – malá vesnice musí přispívat na platy zaměstnancům školy a celkově obec provoz školy stojí již 700 tisíc. Ne, nemohu si na svého zřizovatele stěžovat, mají o školu zájem a dělají, co mohou, ale další pokles dětí bude znamenat pravděpodobně zánik školy – obec prostě nebude mít finance na ten luxus držet si vlastní školu. Nejde ani tak o mojí osobu nebo mé kolegyně, /při zrušení školy si vždy nové místo seženeme/, ale spíše o děti, které budou muset dojíždět do vedlejších obcí a také o obec samotnou.
Dnes bohužel v naší společnosti převažuje spíše technokratický přístup ke vzdělání, vše se převádí na peníze, ale jakmile se ve vesnicích zruší školy, povede to k dalšímu vyklidňování venkova. A bez školy bude naše obec zase o něco horším místem k bydlení. Nedávno zde zanikl krámek s potravinami a hospoda zde také není již dlouho, aspoň, že škola zatím přežívá. Přitom v minulosti bylo vždy určitou prestiží založit a udržet školu v každé větší vesnici. Naši předkové si uvědomovali důležitost školy jako střediska vzdělávání a společenského života (spolu s hostincem, kulturním sálem a kostelem), školy zajišťovaly rozkvět obce také tím, že jejich kantoři vedli například ochotnické nebo pěvecké kroužky, psali kroniku obce.
A tak jsou menší školy odkázány na pomoc svého zřizovatele a záleží na libovůli obce, zda školu finančně podpoří (tedy udrží) či nikoliv. Nemusím připomínat, že v zastupitelstvu často problematice školství někteří ze zastupitelů nerozumí, přesto mají pravomoc zásadně rozhodovat o další budoucnosti školy.
V tom vidím největší chybu naší školské reformy, totiž že ministerstvo školství se zbavilo zodpovědnosti. V minulosti se vždy školství řídilo odborně – rezortně a tak zásadní rozhodnutí, jako je zrušení školy bylo rozhodnutí odborníků po důkladném zvážení situace (demografický vývoj v obci, hodnocení kvality výuky, spádovost atp.). Dnes k tomu stačí prostá většina zastupitelů, jedno rozhodnutí se zápisem a škola je vymazána ze školského rejstříku!
Martin Vlasák
Ukrajinské děti v naší škole, jak se postupně zbavuji pachuti...
Když jsem minulý týden zveřejňoval svůj článek o potížích začleňování ukrajinských dětí do vesnické malotřídky, chtěl jsem, aby byl především jednoduchý a zaujmul. Nyní bych chtěl téma trochu rozvést.
Martin Vlasák
Ukrajinské děti jsou z naší školy pryč, zůstala jenom pachuť...
Když jsme v červnu minulého roku do školy přijímali děti ukrajinských uprchlíků, museli jsme udělat spoustu změn a organizačních opatření, nyní už jsou tyto děti pryč. Co to škole přineslo?
Martin Vlasák
Stanovisko ministerstva školství k zadávání domácích úkolů - je správné?
Ministerstvo školství vydalo své stanovisko k zadávání domácích úkolů a vyvrací tak pochybnosti v této problematice. Jak tento počin hodnotím jako dlouholetý učitel?
Martin Vlasák
Magoři v Trstěnicích
Básník a disident Ivan Jirous byl znám svým nevhodným, někdy až obscénním chováním. Jednou dorazil také na Chebsko do obce Trstěnice. Choval se tady překvapivě velmi kultivovaně, a přesto narazil...
Martin Vlasák
Nepříliš hyperkorektní Rom (anebo raději Cikán?)
Dlouho jsme se neviděli. Pak přišel jakoby nic, utrousil pár hlášek a jeho návštěva působila v dnešní hyperkorektní době jako závan čerstvého vzduchu. Existují ještě lidé, kteří neztratili zdravý rozum..
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Počasí v Česku opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, sníží teploty
Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1514x
martinvlasak66@seznam.cz
Autor knihy Březí vlk., o muži, který se nebál Němců ani komunistů.