Náš kocour Fanouš
Před sedmi lety
Asi před sedmi lety jsme se rozhodli, že si pořídíme kocoura. Syn byl ještě desetiletý, choval křečky a protože vždy špatně nesl, když křeček uhynul, navrhli jsme mu mít kočku. Taková kočka vydrží delší dobu a k ní vytvořený citový vztah spojený s péčí o zvířátko obohatí dítě o spoustu zážitků. A kde si tedy kočku pořídit? Mysleli jsme na nějaké kotě – nalezence, které zachráníme, vypipláme, vytvoříme mu vlídné prostředí a zvíře nám pak naší péči vrátí svým vděkem.
Ptali jsme se tedy po známých a nemohli jsme kotě nikde sehnat. Nakonec nám pomohla náhoda. Když jsme odjeli na chalupu, zmínili jsme se o našich plánech sousedovi Vlastovi. „Hledáte černého kocourka?“ zeptal se rozvážně a po našem souhlasu dodal: „Tak za mnou přijďte zítra ke kravínu, máme tam tři černý koťata. Můžete si hned jedno vzít!“.
Nemluvil nadarmo. Když jsme druhý den odpoledne dorazili ke kravínu, zvedl tam jednu z položených podlážek a skutečně jsme pod ní nalezli tři černá koťata. Jedno bylo divoké,ihned uteklo a nedalo se chytit, druhé bylo takové línější s ulepenýma očkama, ale to třetí bylo ucházející. Byl to kocourek, vypadal krotce, nechal se ode mě pochovat a hladit, mazlil se se mnou docela bez zábran. Bylo rozhodnuto – odváželi jsme si ho domů! Kocourek byl velmi statečný, za celou dobu jízdy z chalupy domů vydržel v autě ležet (na improvizovaném lůžku z bedničky od banánů vystlané starým kabátem). Ani jednou se nepočůral a to jsme v Plzni ještě museli asi na hodinu zastavit a pořídit vše potřebné - zakoupit kočičí záchod, podestýlku, škrábadlo i krmení.
Když jsme dorazili domů, vypuklo velké haló – manželka se na něho vrhla, začala se s ním mazlit a
láskyplně na něho šišlala. Také mu ihned zvolila jméno Fanouš, které zní dobrácky a rodinně. Fanouš vše snášel trpělivě a se stoickým klidem, choval se přítulně. Když manželka skončila se svým mazlením, kocourek seskočil a důležitě si prohlédl nové prostředí ( o kterém tušil, že se stane jeho novým domovem a teritoriem). Stále vrněl, pak něco sežral ze své nové misky se žrádlem a vyrazil ke kočičímu záchodu, kde se způsobně vydělal do písku a obratně to to po sobě zahrabal. Pak vyskočil nahoru na škrábadlo a za soustavného vrnění pohodlně natažen spokojeně usnul…
Uběhlo sedm let.
Nejprve jsme museli kocoura nechat odčervit (opakovaně), zbavit svrabu v uších a parazitů ve střevech. Jak kocour dospíval, začal značkovat, což znamenalo příšerný smrad, takže jsme s ním museli brzy na kastraci, jinak bychom se v našem panelákovém bytě udusili. Potom jsme museli řešit problémy s jeho zuby, které se mu začaly kazit, protože nebyl zvyklý žvýkat potravu. Odneslo to trhání zkažených zubů a to obnášelo další narkózu. Občas také Fanouš neudrží obsah svého žaludku. Protože je to však inteligentní kocour, diskrétně odchází zvracet do svého ukrýtu pod postelí. Po nějaké době vyleze a sebevědomě prochází kolem, jakoby se nic nestalo. Prochází-li někdo kolem něj, útočí mu na nohy jako na kořist. Hned ráno zaškrábe na dveře ložnice a dožaduje se potravy, pak aby se neřeklo, trochu zavrní a už žadoní o naplnění své prázdné misky žrádlem. Nedělá to však s pokorou, ale spíše s despektem, nervózně mňouká, jakoby tím říkal "Naval žrádlo!" Oblíbil si ty nejdražší kapsičky, levnejší nechává ve své misce ladem, takže zasmrádnou a musí se vyměnit, přirozeně za ty dražší – chutnější.
Inu,Fanouš od kravína se nám za ta léta trochu proměnil! Už to není ten způsobný kocourek, který byl
milý, když hledal domov. Pohybuje se po svém teritoriu sebevědomě jako tygr, jako by mu patřil celý byt. Když vaříme nějaké voňavé jídlo, tuze rád se motá v kuchyni, překáží na lince nebo se ochomýtá dole pod ní, otírá se o nohy. Takřka není šance naporcovat syrové maso, aniž by si kocour nevysomroval kousek a jako by toho nebylo dost – stejně loudí i u oběda nebo večeře, v době, kdy by rodina měla býti pohromadě a ne se nechat vyrušovat otravným kocourem. Na loudění potravy si totiž oblíbil mě, manželka, která mě chce trochu uklidnit pak říká, že ten nebohý kocourek má ke mně velkou důvěru, protože si prý mě pamatuje jako svého zachránce. Ovšem nejhorší situace bývá po našem návratu z dovolené, místo uvítání Fanouš chodí netečně kolem nás, ignoruje naše láskyplná slova a tváří se uraženě, že jsme ho nechali doma samotného (samozřejmě úplně samotný nezústal, protože ho chodila navštěvovat a krmit tchyně).
Ale přesto ho, syčáka, máme rádi! Syn si s ním dovede vyblbnout a klidně si i v rámci hry nechává poškrábat ruku. A není nad to si sednout do křesla, chytit kocoura a položit si ho na klín. Má-li Fanouš náladu, začne vrnět a to teprve stojí za to, chytí se mě pacičkami a čumáčkem se mi otírá o bradu. To pak člověk hned zapomene na to, že má doma takového náladového kocoura a všechna příkoří mu odpustí. Se zvířetem je život přece jen veselejší ...
Martin Vlasák
Ukrajinské děti v naší škole, jak se postupně zbavuji pachuti...
Když jsem minulý týden zveřejňoval svůj článek o potížích začleňování ukrajinských dětí do vesnické malotřídky, chtěl jsem, aby byl především jednoduchý a zaujmul. Nyní bych chtěl téma trochu rozvést.
Martin Vlasák
Ukrajinské děti jsou z naší školy pryč, zůstala jenom pachuť...
Když jsme v červnu minulého roku do školy přijímali děti ukrajinských uprchlíků, museli jsme udělat spoustu změn a organizačních opatření, nyní už jsou tyto děti pryč. Co to škole přineslo?
Martin Vlasák
Stanovisko ministerstva školství k zadávání domácích úkolů - je správné?
Ministerstvo školství vydalo své stanovisko k zadávání domácích úkolů a vyvrací tak pochybnosti v této problematice. Jak tento počin hodnotím jako dlouholetý učitel?
Martin Vlasák
Magoři v Trstěnicích
Básník a disident Ivan Jirous byl znám svým nevhodným, někdy až obscénním chováním. Jednou dorazil také na Chebsko do obce Trstěnice. Choval se tady překvapivě velmi kultivovaně, a přesto narazil...
Martin Vlasák
Nepříliš hyperkorektní Rom (anebo raději Cikán?)
Dlouho jsme se neviděli. Pak přišel jakoby nic, utrousil pár hlášek a jeho návštěva působila v dnešní hyperkorektní době jako závan čerstvého vzduchu. Existují ještě lidé, kteří neztratili zdravý rozum..
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1514x
martinvlasak66@seznam.cz
Autor knihy Březí vlk., o muži, který se nebál Němců ani komunistů.