Pokud by měl stát platit alimenty, měl by vstupovat i do početí dětí - schvalovat partnery, nebo vyžadovat vratné kauce do dovršení 18 let dítěte. Ne, stát by měl umožnit něco jako exekuci dávky, kdy se exekuce provede přímo z výplaty a pokud je jedinec na dávkách, bez ohledu na jeho životní situace, z těchto dávek, nehledě na životní minimum. Pokud by byl v nápravném zařízení, povinnost pracovat na potomky.

Jde o nápad dobrý, za předpokladu, že stát bude děti přidělovat. Pak jsou plně jeho a rozhoduje. Naopak rodič, jako u zboží - se plně opírá o Zákon o ochranu spotřebitele. Dítě přijímá - nebo jej vrací = Není jeho - nenese žádnou odpovědnost. Stát zároveň říká, že mu justice nefunguje, protože běžný občan se svého práva nedobere. Dlouhodobou situaci neřeší - Tedy to zalepí přímo Kč. Potom ano, jde o nápad dobrý ! ...

Taky jsem si vyzkoušela roli matky-samoživitelky. Naštěstí mne míjely úrazy nebo nezaměstnanost, nachlazení nebo lehčí choroby jsem přechodila, protože kdyby mi vypadnul příjem, neměl by nás kdo živit. Proto se domnívám, že podobný zákon je nutný. Vite, o co vlastně my všichni okrádáme ty děti, které jsou postiženy nezájmem a neplacením druhého z rodičů, když i stát přiznává vymožitelnost někde kolem 8%? Vždyť je to nejenom okrádání dětí a matek-samoživitelek, ale přímo vzorové tunelování státního rozpočtu! Když jsem ještě byla samoživitelka, tak se NIKDO neptal, co dělám pro to, abych dlužné peníze vymohla. Zastavila jsem se na úřadu, vyplnila papír na dávky státní sociální podpory, tu jsem vzápětí dostala a bylo. Kdyby ovšem bylo výživné jen zálohové a stát částky po neplatících rodičích vymáhal, nebyly by dávky státní sociální podpory třeba, bylo by vyplaceno zálohové výživné. Tak by zbylo víc na ty, co ty dávky skutečně potřebují. Krom toho pokud by se rodiče vzájemně dohodli, že se fiktivně rozvedou a otec "jako" neplatí výživné, tak stát podobné rodině v podobě dávek státní sociální podpory přisype nemaĺý peníz jako přilepšení k rodinnému rozpočtu. Pokud by ale otec byl nucen státu zálohové výživné vrátit, ztratily by podobné praktiky smysl.

Je třeba se tedy ptát, jak to, že stát není schopen ty peníze vymoci, když ovládá prakticky celý vymáhací aparát: Policii (neplacení výživného je trestný čin), soudy i vězeňství.

Jinak je to příklad zákona, který by tu nemusel být, kdyby byla v Čechách vymahatelnost práva. Ale protože fakticky není, je tento zákon potřeba jako sůl. Vždyť už se o něj bojuje nějakých 15 let.

Ta podstatná vada Vaší úvahy:

Nezbylo by víc na dávky sociální podpory pro ostatní! Zbylo by méně!! Protože zálohové výživné by prostě bylo novou (vyšší) sociální dávku. Že je představa o vymožení jen trochu rozumné částky žvástem ví úplně každý. Včetně navrhovatelů. (Tedy - možná s výjimkou paní Maláčové, možná je její naivita až tak velká).

Právo je vymahatelné. Jedna část vymahatelnosti Vám ovšem nepomůže (v base se na alimenty vydělává těžko). Druhá vymahatelnost práva Vám pomůže - pokud povinný řádně pracuje a Vy dojdete soudně až k exekuci. Pravda, je to cesta náročná a zdlouhavá - tak, jako soudy všude na světě.

Vzhledem k tomu, ze na toto tema zde byl napsan nespocet cllanku, vyjadrim se jen k nadpisu.

ANO.

Ten jeden o dite ci deti se starajici rodic obvykle nema prostredky na to aby mohl zaplatit advokata a soud. Stat zde ma jine paky, ktere dokazi z dluznika ty penize vymamit.

Jeste bych jaksi pod carou podotkl, ze pozadavky ceskych advokatu jsou vic nez nestydate.

Pozadovat za napsani dopisu, ktery je stejne jen kopii minulych a jen upraveny o data castyk temer se rovnajici hodnote sporu je neuveritelna lichva.

Stát má houby a ne páky.

Jen pro Vaši informaci: stát také namá žádné peníze. Má jen peníze, vyrvané z kapes daňových poplatníků (mj. i odpovědných rodičů či prarodičů). Zřejmě se Vám zdají daně příliš malé.

Milý Martine. Máte samozřejmě právo na vlastní názor. Ale pokuste se prosím být alespoň trochu empatický. Žádná žena - matka, si dobrovolně roli samoživitelky nevybere, ani nenaplánuje. Prostě se to stane, stejně jako to, že neplánovaně přijdete o práci (podpora v nezaměstnanosti). Vůbec si neumíte představit nápor na psychiku ženy - samoživitelky. Co když širší rodina nefunguje? Ona to nakonec "nějak" zvládne, protože by za své děti život dala. Ale je to v této době, v této zemi adekvátní? Sama jsem si roli samoživitelky vyzkoušela - s dvěma dětmi.A i když jsem si po 5ti letech partnera našla, velice mě rozčilují názory jako je ten váš. Samoživitelka se nemá o koho opřít. Je sama úplně na vše. A stát, který by jí mohl poskytnout alespoň malou, tu nejzákladnější oporu a jistotu, vede už x let polemiky s lidmi jako jste vy. Nic ve zlém. ivka

Paní Ivko, mýlíte se, situaci ženy samoživitelky si dovedu představit, také si myslím že stát by jim mohl pomoci, ale rozhodně jinak než uhrazením alimentů. Takhle se zodpovědnost rodičů nevybuduje.. PS. Sám jsem vychovával nevlastní dítě, na které jeho vlastní otec neplatil alimenty.