Pěkný čtení. Nás si vždy nějaká kočka najde sama. Ted máme několik let dvě a mají servis 24/7 a když chtějí do chalupy tak křesílka jsou volná.

Pes je toleruje a tak je zvířecí symbióza zde přímo ukázková. No už musím taky myslet na vánoční dárky pro naší faunu....

Tak to jste se zvířaty trochu napřed, já mám zatím jenom jednoho kocoura! Přiznám se, že pes mě láká také, ale zatím se do toho nepustiul, bydlím přece jenom v paneláku, až budu mít baráček, tak to si psa už nenechám ujít!

Cit. ".....naše kočka je holt osobnost, která svojí lásku hned tak někomu nedá...."

Přesně tak. Každá kočka je osobnost, a (nejen) proto mě a mnohé z nás tak fascinují.

Její lásku si nelze nijak vynutit, ale zasloužit.

Děkuji za vaše komentáře. Musel jsem si na našeho kocoura trochu zvyknout, naše kočka je holt osobnost, která svojí lásku hned tak někomu nedá. Ale každé ráno je úžasné, zaškrábe na dveře, hupsne mi na postel a začne vrnět. Já se tak probouzím s kočičím vrnění, co na tom, že tím Fanouš pouze žádá o nakrmení...

To jste nemuseli hledat. Máme dva staré kocoury (k tomu našemu) z útulku. Staré proto, že každý chce koťátko, ale nechce staré. Sami jsme starší.

Krásný příběh, nádherný kocourek!

Kočky jsou úžasné, přímo magické bytosti. Miluji je.