Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový rozpočet pro malotřídní školy – zase nic nového…

16. 04. 2018 10:36:36
Loňský rok byl pro naši malotřídku kritický, měli jsme nízký počet žáků a obec školu musela dofinancovávat. Ani letošní rok však není pro nás nijak pozitivní...

Jsem ředitelem integrované vesnické školy, která spojuje mateřskou se základní školou. Školy jsou financovány normativní metodou, která je financuje podle počtu žáků. Loňský rok jsme v mateřské škole nedosahovali zákonem stanovené minimum žáků, v takovém případě tedy platilo ustanovení školského zákona, že obec povolí škole výjimku z počtu žáků pod podmínkou, že škole dofinancuje chybějící finanční prostředky. Článek jsem psal zde. Letošní rozpočet opět ničím nepřekvapil, normativní metoda, která ještě tento rok dobíhá, nám připravila rozpočet nepokrývající ani prostředky na základní platy zaměstnancům. Proč tedy letos, když splňujeme zákonné minima žáků, nám opět byly přiděleny prostředky , které nestačí ani na pokrytí tarifních platů a chybí 130 tisíc?

Proč stále musíme řešit finanční problémy, které odvádějí od předmětu naší činnosti, vzdělávání a výchovy dětí? Ekonomiku své školy přece nemůžeme nijak ovlivnit, jsme příspěvková organizace financovaná státními dotacemi, v obci s několika sty obyvateli těžko můžeme najít další děti pro posílení rozpočtu, výchovně-vzdělávací činnost jsme již tak rozšířili na pět ročníků a začali jsme také přijímat do školky dvouleté děti. Vše je málo. Co však můžeme udělat více? Proč na malé školy všichni nazírají s despektem? Že jsme vesnická škola, učíme ve spojených ročnících, že děti méně naučíme? Za 15 let mé praxe na málotřídní škole inspekce nezjistila žádnou chybu v pedagogickém procesu , vždy jsme měli nadprůměrné výsledky a inspekce odcházela spokojená s pozitivní atmosférou panující ve výuce. Naši školáci se po odchodu z naší školy dobře zapojují do výuky v jiných školách, někteří naši absolventi zvládnou studium střední školy. I další výhody malotřídek jsou přece zřejmé , výuka v malém kolektivu umožňuje s dětmi pracovat individuálně, děti ze školky přecházejí do prostředí, které dobře znají a nemají tak problémy s adaptací na 1. třídu, dávno předtím než k nám doklopýtala školská reforma se svými ničím neříkajícími pojmy jako integrace, klíčové kompetence, průřezová témata, jsme tyto požadavky rozvíjeli ve společném vzdělávání, dělali projekty, skupinové vyučování i s dětmi prováděli sebehodnocení.

A proč se stále držím na škole, která bojuje o přežití a vlastně nemá perspektivu? Práce mě plně uspokojuje, také pozice vesnického učitele mi vyhovuje, práce na malotřídní škole je nabíjející a tvůrčí a těší mě i skutečnost, že moje osoba přispívá k situaci, že škola stále funguje a ekonomicky přežívá. Na které jiné škole bych mohl sledovat, jak k nám do školy přichází dítě, které ještě téměř neumí mluvit a odchází socializovaný školák, který dovede číst, zná násobilku a vyjmenovaná slova? Na které jiné škole bych se mohl takovým způsobem podílet na výchově, vzdělávání a růstu mladého člověka? Na které jiné škole bych mohl děti učit hrát na zobcovou flétnu a skládat s nimi písničky, na besídkách vymýšlet vlastní scénky? Také spolupráce se zřizovatelem je bezproblémová, obec se snaží svou školu podporovat, ale podílet se kromě úhrady provozu školy také na financování platů zaměstnanců je pro obec finančně náročné. Na vesnicích se nyní zavírají obchody s potravinami a také hospody, jakmile se zruší ještě školy, život na vesnici se dále zhorší. Škola přece neslouží jenom jako středisko vzdělávání , ale do jisté míry také společenského života, vždyť rodiče se spolu scházejí - nejenom ve škole , ale také na návštěvě našich besídek nebo kulturních vystoupení . V naší době tohle zřejmě ani tohle není potřebné – stačí si pustit televizi, pokud možno nekonečný seriál ...

Normativní metoda se má v budoucnu změnit a nově se školy budou financovat podle počtu odučených hodin. My z malotřídních škol jsme však nadále skeptičtí, po letech neustálých a klopotných změn v legislativě školství, novelách novel a vyhlášek, které neustále vnášejí nejistotu do naši práce, se ani není čemu divit..

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Martin Vlasák | pondělí 16.4.2018 10:36 | karma článku: 11.07 | přečteno: 249x


Další články blogera

Martin Vlasák

Jak jsem našel svou víru

I když jsem nikdy nebyl vychováván k víře v boha a moji rodiče byli ateisté, přesto jsem cítil, že existuje něco tajemného nade mnou.

9.4.2018 v 11:19 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 179 | Diskuse

Martin Vlasák

O zaplňování prázdných míst

Když před rokem zemřel můj otec, zprávu o jeho úmrtí jsme obdrželi na dovolené a jak už to bývá, zastihla nás naprosto nepřipravené.

3.4.2018 v 13:11 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 542 | Diskuse

Martin Vlasák

Hrozí zrušení naší školy

Dnes bohužel v naší společnosti převažuje spíše technokratický přístup ke vzdělání, vše se převádí na peníze, ale jakmile se ve vesnicích zruší školy, povede to k dalšímu vylidňování venkova.

8.3.2017 v 13:46 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 372 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Emrich Sonnek

Otevřený dopis poskytovateli mobilní aplikace Steps

Nepříliš vážený poskytovateli zdánlivě užitečné aplikace, je od tebe sice hezké, že mi bezplatně nabízíš krokoměr v mém mobilním telefonu, ale od chvíle, kdy jsem jej začal zkoušet, už vím, že tvé počínání není tak úplně nezištné.

20.4.2018 v 15:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Zdeňka Ortová

No nazdar, děti neumí zacházet s knihami a pletou si je s tablety

Skutečnost, že knihy nemají dotykový displej a nedá se z nich připojit k internetu, je v dětských očích jejich velký hendikep.

20.4.2018 v 14:07 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 332 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Pozor, ňoumové a překážeči, pizza jede…!!!

... a jede opravdu fofrem. Člověk se neubrání myšlenkám, jestli je tomu tak z důvodu, aby pizza na palubě malého prdítka nevystydla, nebo...

20.4.2018 v 13:52 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 369 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Diktát z češtiny

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

20.4.2018 v 13:48 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 141 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Přesídlovací program, azyl přeci lékaři/inženýři nepotřebují. Přesídleme celou Afriku!

Němci v rámci "přesídlovacího programu" přijmou přes 10 tisíc uprchlíků (čti migrantů). Azyl netřeba. K čemu taky, jde přeci o inženýři, lékaři, ženy a děti. Ještě legalizovat drogy a znásilnění a kriminalita je vyřešena!

20.4.2018 v 13:13 | Karma článku: 34.26 | Přečteno: 958 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 16.03 Průměrná čtenost 335

Tenhle blog je můj návrat k veřejnému publikování. Už jednou jsem totiž blog měl - bavilo mě vyjadřovat se k veřejným věcem, sdělovat čtenářům své postřehy. Vedu vesnickou málotřídku a hravý dětský způsob občas využiji při psaní nebo skládání dětských písniček. K mým koníčkům patří hudba, donedávna jsem se trmácel s rockovou kapelou po klubech a hospodách, občas neodolám a zahraji si s nimi na saxofon jako host.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.